Jihomoravský svaz házené

16.7.2012 otevřeno: 2404 x

Juniorky na domácím šampionátu nezklamaly, vybojovaly patnáctou příčku

Pro české reprezentantky pátečním odpoledním zápasem proti Kongu skončilo MS, na kterém na vlastní půdě usilovaly o co nejlepší výsledek. Postup ze základní skupiny a konečná patnáctá příčka je tak pro mladé hráčky velkým úspěchem.

České reprezentantky vybojovaly na domácím šampionátu patnácté místo. Cesta k němu byla dlouhá a vedla přes střetnutí s řadou nesmírně kvalitních soupeřů. Jako celek pořadatelské země si česká reprezentace mohla vybrat základní skupinu. V základní skupině B se Češky střetly s celky Kazachstánu, Argentiny, Korey, Švédska a Konga. V soubojích základní skupiny třikrát zvítězily a to proti celkům Kazachstánu (32:22), Argentiny (22:15) a Konga (27:18), porážky inkasovaly od favoritů – Švédska (18:27) a Korey (21:25). „Výsledek, patnácté místo, pro nás rozhodně nemůže být zklamáním. Dali jsme si cíl a ten se pro nás rovnal úspěchu. Tím cílem byl postup ze skupiny. Postoupili jsme ze třetího místa a myslím, že všichni příznivci házené by si měli vážit, že se na domácím šampionátu postoupilo ze základní skupiny,“ zhodnotil výsledek, kterého české družstvo dosáhlo, jeho trenér Michal Červenka.

 

Trenér Červenka během utkání základní skupiny udílí svým svěřenkyním taktické pokyny.

Foto Alex Wipf


V dalším duelu, osmifinále, čekal české juniorky silný evropský protivník – Maďarsko. Proniknout do nejlepší osmičky se Češkám nepodařilo, už před utkáním ale viděly své šance střízlivě. Utkání s Maďarskem skončilo výsledkem 16:30. I soupeři ze skupiny 9. – 16. ale měli být pro české juniorky velkým soustem. „Věděli jsme, že soupeři, na které narazíme pak, jsou silní a že z naší strany může přijít jen překvapení. To se nekonalo, nás může jen mrzet, že jsme zápasy daleko víc nezdramatizovali, ale to byl odraz reality, to nebylo zklamání. Zklamáním by bylo, kdybychom v posledním utkání nedokázali Kongo porazit. Ale zvítězili jsme a to poměrně jednoznačně o deset gólů,“ charakterizoval druhou polovinu šampionátu Červenka. V soubojích o umístění podlehly Češky Brazílii 21:28 a Rumunsku 23:30. Vítězství nad Kongem ale, jak již bylo řečeno, obhájily. „Proto si myslím, že nám ta patnáctá příčka může slušet. A myslím, že vzhledem k situaci, v jaké se družstvo nacházelo, to nikdo nemůže nikdo považovat za neúspěch,“ shrnul vystoupení družstva zkušený trenér, jenž se týmu věnoval po celou dvouletou periodu.

 

České reprezentantky si mohly mnohokrát zazpívat národní hymnu.

Foto Alex Wipf

 

Závěrem turnaje jsme trenéra Michala Červenku poprosili, aby zhodnotil podrobněji vystoupení svých svěřenkyň a podělil se s námi nejen o slova kritiky, ale i chvály, kterou si děvčata za své výkony vysloužily.

 

„Nejspolehlivějším článkem našeho družstva byly jednoznačně brankařky (Lenka Roháčková, Dominika Müllnerová a Petra Kudláčková). To, že si každá z nich alespoň v jednom zápase odnesla cenu pro nejlepší brankařku, nebylo nepřiměřené. My jsme od začátku věděli, že na ně máme spolehnutí. Jsem rád, že to tady každá z nich dokázala potvrdit a příchod každé z nich do branky byl v důležitých zápasech opravdovým zlomem. Proto bych tuto skupinu, tento skutečně tým, chtěl opravdu pochválit!"

 

Lenka Roháčková prožívala každý míč.

Foto Alex Wipf

 

"Určitě mě nezklamala ani křídla. První polovina celého turnaje se nesla ve znamení Michaely Janouškové, která odehrála nadstandardní zápasy. V druhé půlce se rozehrála k lepším výkonům Andrea Königová. Nezatracuju ale ani Michaelu Ždáňskou, které se velmi povedl zápas proti Korey a která hrála velmi zodpovědně a skvěle plnila roli náhradnice. Nesmím zapomenout ani na Martinu Salčákovou, která měla nevděčnou pozici křídla, které hrálo přes ruku a nemohla tak být koncovou hráčkou. Ale každý její příchod na hřiště byl oživením, protože začala plnit taktické pokyny a byla rozhodně důraznější v obraně.

Od začátku toho dvouletého cyklu jsme měli problém s pivoty, nakonec jsme vybrali Janu Roubalovou z hlediska obrany a já myslím, že si svoje odehrála, a Andreu Kulíškovou, která potvrdila, že její kvality v útoku jsou momentálně vyšší."

 

Tereza Kubáčková je bojovnice a patřila k tahounům týmu. 

Foto Alex Wipf

 

"Gró házené jsou spojky. Potýkali jsme se s jejich nevyrovnanou střeleckou bilancí, nenašli jsme to, co mají ostatní družstva, to je jednoznačnou osobnost. Všichni jsme si přáli, aby to byly levačky, protože by měly být nejsilnějšími články, ale obě přibrzdilo zranění. Tereza Kubáčková neabsolvovala naplno poslední tři týdny přípravy kvůli problémům s prstem a Helena Ryšánková byla limitovaná úrazem kolene. V tu chvíli veškerá tíha zodpovědnosti padla na Marčíkovou s Weisenbilderovou a byla otázka, jak se s tím tyto dvě hráčky poperou. Myslím, že Šárka Marčíková odehrála v tomto družstvu jeden z nejlepších turnajů. Snad můžu říct, že fungovala přesně tak, jak má fungovat osobnost. Problém byl, že její střelecké vyjádření pro družstvo nebylo takové, jaké by mělo být. U Martiny Weisenbilderové byly výkyvy výkonnosti velké. Od úžasných chvil přes chvíle nepozornosti. To byla škoda, protože družstvo na ni nutně muselo spoléhat."

 

Na Martině Weisenbilderové ležela ohromná zodpovědnost a prala se s ní ses třídavou úspěšností. Svými brankami ale výrazně pomohla k českému úspěchu.

Foto Alex Wipf

 

"Jitka Kutlvašrová měla výbornou první polovinu a byla skvělým hnacím motorem v našich prvních zápasech. Její zařazení na hřiště okamžitě přineslo zrychlení, zpestření a byl na ni spoleh. Jako méně zkušená sice kupila i chyby. Druhá polovina turnaje ji možná zastihla trochu v útlumu, i když proti Kongu třeba byla opět velmi důležitá."

 

Jitka Kutlvašrová byla v řadě utkání hrnacím motorem.

Foto Alex Wipf

 

"Zbývají Salašová s Pokornou. O nich jsme již před šampionátem věděli, že nebudou patřit k oporám, ale myslím, žeTereza Pokorná ukázala, jaký je talent a Ivana Salašová bojovala i přesto, že do sestavy byla zařazena až na poslední chvíli vůli zraněním. Já si vážím hráček, které na tomto šampionátu nebo na jakékoliv dlouhodobé akci dokážou mít pozitivní náladu, protože i to tvoří kolektiv. I proto si Ivany vážím, protože moc šancí nedostala a přesto z ní nebyla cítit zapšklost nebo něco podobného". 
 

Výsledek juniroského týmu je úspěch a družstvo si ho vychutnalo.

Foto Alex Wipf

 

Celému týmu děkujeme za reprezentaci a gratulujeme!